Skateboardisté si mezi širokou veřejností a hlavně u starších generací získali pověst rebelů, chuligánů, feťáků... Nicméně tomu tak není. Nelze popřít, že nedílnou součástí skateboardingu je rachot způsobený skoky, ani fakt, že jízdu na "prkně" provozují mladí lidé, hledající sportovní vyžití v městské periferii plné špíny, smradu a ruchu. Absence vhodnějších míst je nutí porušovat různé předpisy a pravidla.
 |
"Je pravda, že občas si nějakou tu trávu zakouříme, ale to dělali už naši rodiče," přiznává Ota, který jezdí na skateboardu už pět let. "Ale většina lidí nekouří trávu jen pro stav bez stresu, ale hlavně proto, že se u kolujícího jointa (marihuanová cigareta) sejdou lidi, kteří si navzájem rozuměj a maj si co říct. Je to jako když chlapi choděj do hospody, až na to, že my jsme na čerstvým vzduchu a k tomu jezdíme na skejtu," dodává.
Skateboarding vznikl na počátku sedmdesátých let ve Spojených státech jako zábava surfařů, kteří si moře bez vln nahradili asfaltem a surfem s kolečky. U nás se skateboarding začal rozvíjet v letech 1977 a 1978, kdy se objevili první odvážlivci provozující tento sport. Začaly se pořádat první malé závody, které vyvrcholily v roce 1988, kdy na závody EUROSKATE 88 přijelo několik profesionálních jezdců a lidé mohli sledovat kvalitně obsazené závody i v televizi. Prudký rozvoj a růst u nás tento sport zaznamenal až v porevoluční době. Je to hlavně proto, že se k nám dostaly kvalitní zahraniční výrobky a vzniklo i několik českých firem, které se stihly za uplynulých osm let zdokonalit.
Jaké jsou hlavní disciplíny skateboardingu?
Základní disciplíny jsou: Halfpipe, Minirampa a Streetstyle. Halfpipe je stejně jako ve snowboardingu rampa ve tvaru písmene U, ve které se závodník pohupováním v kolenou rozhoupe, až létá na okraj a předvádí různé triky, otočky, skluzy apod. Tato disciplína se však pro svou náročnost - jak fyzickou, tak psychickou - u nás příliš neprovozuje. Oblíbenější je její jednodušší a méně náročná podoba Minirampa, mezi skateboardisty nazývaná "miniroška", která je pouze menších rozměrů. Streetstyle znamená dvě minuty jízdy na plácku, kde jsou přistaveny různé můstky, pyramidy, přejezdy a tyče. Závodník se snaží bez chyby stihnout co nejvíce triků. Každý z rozhodčích pak přidělí příslušný počet bodů.
Jak je to u nás se skejtovými závody?
Je jich dost - a nejde jen o malé regionální, ale třeba i o světové akce, jakou je například MYSTIC SKATE. Atmosféra bývá velice uvolněná, publikum nadšené a často přiopilé, moderátor "lidový". Závody se zpravidla konají pod širým nebem, ať už na náměstí nebo vhodném plácku.
Kolik je v Čechách skateboardistů?
Tato otázka by asi zajímala více lidí, ale přesná odpověď není. Existuje sice Asociace českého skateboardingu, ale téměř nikdo se do ní nehlásí, takže by se těžko dával dohromady nějaký odpovídající seznam. Přesto se dá říct, že skateboardistů je u nás zhruba dvacet tisíc a stále jich přibývá.
Co skejt a holky?
Holky na skejtu taky bývají vidět, ale většinou jim to moc nejde. Závodů se neúčastní vůbec.
Kolik je potřeba peněz na vybavení?
Chce-li někdo začít, potřebuje nejen dostatek elánu, ale především základní vybavení, tedy skejt. Nový se pohybuje v ceně od tří a půl tisíce výš, ale dá se pochopitelně koupit i jetý, který přijde někdy jen na dva tisíce. Ke skejtování patří i specifická móda prodávaná ve speciálních obchodech. Takové slušné skejtové triko stojí kolem osmi set korun, kalhoty i dva tisíce. Hodně důležité jsou boty, které musí dost vydržet. Jejich cena se pohybuje okolo dvou tisíc.
Jaká je současná skejtová móda?
Velice uvolněná a pestrá. Dávno zmizely doby, kdy všichni vypadali téměř stejně a každý byl oblečen podle stejného modelu. Objevují se už i pestré barvy, ne ovšem mezi skateboardisty tak obávané a odsuzované "neony". Nenosí se už jen široké kalhoty a obrovské mikiny. Oblíbené jsou již i mikiny "akorát", trička na tělo a úzké džínsy. Co se příliš nemění, je obuv - u bot jde v první řadě o pohodlnost, pevnost a účelnost. Další nedílnou součástí skejt-módy jsou dlouhé nebo obarvené či odbarvené vlasy a náušnice. V tom ale panuje svoboda a pestrost.
Co dělají skateboardisté v zimě?
Jezdí se méně, a když, tak na místech alespoň trochu krytých před vodou a sněhem. Jde o různé vestibuly metra, více se využívají skejtové parky a podobně. V Praze je v tomhle směru oblíbená "Budějárna", tedy stanice metra Budějovická. Spousta lidí také v zimě snowboarduje na horách. I to je určitá forma tréninku, stejně jako v létě WAKE-BOARD (vodní prkno přidělané k nohám jezdce wakeboardovým vázáním), který je však uznáván jen malou skupinou lidí.
Jak dlouho trvá naučit se jezdit?
Základním předpokladem je alespoň minimální fyzická zdatnost, obratnost a také talent, který se ovšem většinou projeví až za delší dobu. Naučit se jen dobře a rychle jezdit se zatáčkami trvá dospělému člověku při častém tréninku asi čtyři měsíce. Po roce se zpravidla dají zvládat menší skluzy, skoky a jednodušší triky. Dobrý skateboardista jezdí alespoň čtyři roky. Ale podstatnější než jak dlouho jezdí, je jak často jezdí.
Co úrazy?
Velice časté, zákeřné a mnohdy vážné. Ošlehané nohy a odřená kolena jsou na denním pořádku, ale to bývá od streetu. Největší a nejhorší úrazy, od zlomenin kotníků a nohou po otřesy mozku, jsou z halfpajpu. Čím víc člověk umí, tím výš a obtížněji lítá a když něco nezmákne, tak si drsně namlátí...
Z čeho se skládá skejt?
Dvě hlavní části jsou deska a podvozek. Deska je vyrobena z kvalitních vrstev dřeva, někdy i z plastu. Většinou je k sobě slepeno pět až sedm vrstev. Na vrchní straně skejtu je nalepen tzv. GRIP, což je něco podobného jako smirkový papír, ale má to mnohem delší životnost. Na spodní části desky je většinou namalován nějaký motiv. Náprava kol neboli TRUCKY (treky) je z litého odlehčeného kovu. Kolečka jsou ze speciálních měkčených směsí na bázi polyuretanu.
Proč je "prkýnkaření" tak oblíbené?
Asi pro svou atmosféru a možná i pro svou rebelskou pověst. Hlavně ale jde o radost z jízdy, kdy kolem těla vane vítr, o radost z rychlosti a každého povedeného skoku a triku, nebo jen z jízdy v partičce. Své určitě dělá i móda tohoto sportu a života kolem něj, který zahrnuje i návštěvy různých koncertů, skejtových klubů a závodů, kde se vyznavači skateboardu scházejí a nabírají síly pro příští skejtový den.
